Asi nejvíce vyhecované utkání, jaké může momentálně nabídnou Jičínská hokejová liga, se uskutečnilo v úterý večer v Rumcajs Aréně. Nararzily na sebe dva kluby, které mají nejvíce společného ze všech účastníků soutěže a přesto jsou úplně odlišní. Robousy i Zmijozel jsou složeni především z fotbalistů SK Robousy a SK Jičín, kluby na sebe mají vazby rodinné, kamarádské i historické. HC Zmijozel, který vznikl až letos v létě a je jedním ze dvou nováčků, odehrál své první utkání právě proti Robousům a tento duel byl v pořadí již čtvrtým vzájemným (z toho 3x přátelák), přičemž "kouzelníci" ani v jednom z předchozích třech nezvítězili, ale výsledek se z jejich pohledu stále zlepšuje. Pokud by vám ani tento výčet nestačil, vězte, že před utkáním proběhla řada sázek v nemalé hodnotě ...

Největší sázka však neměla finanční pozadí, nýbřž zcela osobní. Proběhla po prohře Zmijozelu s SHC Železnice (1:11) mezi Honzou Drusanem a Zbyňkem Maternou. Jednalo se o to, že ten jehož tým prohraje, bude po zbytek večera obsluhovat tým soupeře v jeho dresu.

Tolik k pregame a teď samotnému utkání, na nějž nedorazilo slíbených 200 fandů ani roztleskávačky, ale přišlo solidních 70 lidí (vč. VIP), kteří se nechali dokonale pohltit utkáním a fandili jako nikdy doposud. Samotné utkání bylo hodně nervózní a nepříliš čisté. Rozhodčí během něj totiž rozdělili neobvyklých 55 trestných minut. 

První gól přišel po velkém závaru ve 14. minutě, kdy po několika minutích branky dorazil skákající puk Kuba Vích, který měl ve hře štěně a ještě karton Bohemky. Poté se do šancí dostávali týmy spíše sporadicky a když už nějaká přišla, brankáři ji lehce zneškodnili. Až ve 36. minutě se poněkolikáté v utkání utrhl Míra Křepel a suverénně zavěsil - 1:1. Diváci byli ve varu a šlo se do kabin.

Jen, co hráči vylezi na led, ujeli Honza Drusan a Michal Puš do přečíslení dva na jednoho. První nahrával, druhý vstřelil vedoucí branku svého týmu - 1:2. Pro Robousy docela šok, a když se jim nepodařilo odpovědět ani v následujících minutách, málokdo již věřil v obrat. Pak ale zavelel k obratu vedoucí týmu Robous, který měl v týmu soupeřů syna, Zbyňa Materna, jenž využil přesně načasovanou náhru Pepy Fanty a vyrovnal. Zakrátko si oba spolupráci zopakovali, ale tentokrát byl na konci ještě Kuba Vích, který ze vzduchu trefil kotouč za záda brankáře a poslal Robousy do vedení. Aby toho nebylo málo, připsal si Fanta ještě čtvrtou nahrávku, na jejímž konci dokončil svůj hattrick Kuba Vích, který se sám pasoval do role hrdiny utkání a mohl odstartovat vlnu radosti svého týmu, který poté již neinkasoval a dovedl utkání k výhře 4:2.

Dohra po utkání byla tentokrát opravdu velká a Robousy, i když pouze v počtu sedmi hráčů, svému soupeři ani zde nic nedarovali (což si dovedete představit). Honza Drusan musel obsluhovat v černém dresu Robousů až dlouho do noci a ostatní hráči Zmijozelu si museli vyslechnout chorály na jejích úkor.

No a abych nezapoměl, Roboušáci si svůj trest nuseli vystát den následující, kdy se probouzeli z těžké kocoviny. Protože takzle slavííí Robousy ...

Autor článku je hráčem Robous